Proč Čerčany nemají radu obce?
Na jaře 2026 se v Čerčanech rozpadla obecní rada poté, co tři z jejích členů rezignovali na své funkce. Pro chod obce to znamenalo významnou změnu: rozhodování o řadě zásadních záležitostí se přesunulo na celé zastupitelstvo a tím také do prostředí veřejných zasedání. V období do blížících se řádných komunálních voleb může mít tato situace i pozitivní stránku – o důležitých rozhodnutích obce se mohou průběžně dozvídat všichni zastupitelé, pracovat se stejnými podklady a rozhodovat o nich společně a veřejně. Tři bývalí radní, jejichž rezignace tuto změnu vyvolaly, vysvětlují, proč se k tomuto kroku rozhodli a jaké dopady podle nich má pro další fungování obce.
Na jaře 2026 jsme se rozhodli rezignovat na své funkce v Radě obce Čerčany. Naše rezignace následně vedly k situaci, kdy obec přestala mít funkční radu a rozhodování o jejích zásadních záležitostech přešlo na zastupitelstvo. Protože od těchto událostí uplynulo již několik měsíců, chceme s odstupem stručně a věcně vysvětlit nejen to, co nás k tomuto rozhodnutí vedlo, ale také proč jsme tento krok považovali za důležitý pro další fungování obce.
Nebyl to jednoduchý krok. Za více než tři roky společné práce se podařilo uskutečnit řadu důležitých projektů a byli jsme rádi, že jsme se na rozvoji obce mohli podílet. Postupně jsme však ztratili důvěru ve způsob, jakým starosta obce Michal Tupý radu informoval, a zejména ve způsob, jakým byly řízeny nejvýznamnější investiční projekty obce – rekonstrukce mateřské školy, výstavba zdravotního střediska a příprava nástavby základní školy. Bez vzájemné důvěry, otevřeného předávání informací a společného rozhodování v zásadních otázkách rada obce nemůže dobře fungovat.
Bezprostředním impulzem k našemu odchodu, onou pověstnou poslední kapkou, byla situace kolem připravované nástavby 3. nadzemního podlaží základní školy. Zjistili jsme, že starosta podepsal smlouvu se zhotovitelem v hodnotě přes 90 milionů Kč ještě před jednáním zastupitelstva, na kterém měla být realizace této investice schválena. O podpisu smlouvy předem neinformoval radu ani zastupitele. Takový postup jsme považovali za zásadní narušení vzájemné důvěry i principu společného rozhodování o jedné z největších investic obce.
Bez vzájemné důvěry, otevřeného předávání informací a společného rozhodování v zásadních otázkách rada obce nemůže dobře fungovat.
Velmi vážným důvodem byla také dlouhodobě neuzavřená finanční a smluvní situace kolem výstavby zdravotního střediska a rekonstrukce mateřské školy. Obě stavby, jejichž náklady významně překročily původní rozpočty, byly dokončeny a začaly sloužit občanům. Nebyly však plně vypořádány všechny finanční nároky ani související dokumentace – tato situace trvá dodnes, téměř rok od dokončení staveb.
Jako členové rady jsme přitom neměli pro rozhodování vždy k dispozici potřebné podklady. Radě nebyly předkládány návrhy dodatků ke smlouvám ani všechny změnové listy, a nemohla proto řádně rozhodovat o změnách staveb a jejich finančních dopadech. Hlavní komunikace o změnách během výstavby navíc často probíhala mimo radu mezi starostou, technickým dozorem a zhotovitelem. Výsledkem byla situace, která vyžadovala další prověření a finanční i právní vypořádání.
Naše rozhodnutí ale nevzniklo kvůli jediné události. Problémy v komunikaci a předávání úplných informací jsme vnímali delší dobu. Opakovaně jsme upozorňovali na to, že rada potřebuje mít pro svá rozhodnutí úplné podklady a že významná rozhodnutí nemohou vznikat mimo ni. Již dříve jsme se pokoušeli způsob spolupráce se starostou změnit, včetně společného jednání za účasti mediátora. K potřebné změně však podle našeho názoru nedošlo.
Postupně jsme proto dospěli k závěru, že za této situace již nemůžeme nést spoluodpovědnost za rozhodování rady. Definitivním potvrzením tohoto závěru pro nás byl způsob, jakým byla podepsána smlouva na nástavbu základní školy.
Naše rezignace ale nebyla pouze osobním vyústěním ztráty důvěry. Považovali jsme ji také za krok, který měl zásadní rozhodování v obci přesunout do transparentnějšího prostředí celého zastupitelstva. Pokud rada neměla k dispozici úplné informace nebo nebyla do některých důležitých rozhodnutí dostatečně zapojena, považovali jsme za správnější, aby o těchto otázkách rozhodovali všichni zastupitelé společně, na základě stejných podkladů a při veřejném projednání.
Naše rezignace nebyla pouze osobním vyústěním ztráty důvěry. Považovali jsme ji za krok, který měl zásadní rozhodování v obci přesunout do transparentnějšího prostředí celého zastupitelstva.
Naše rezignace proto neznamenala, že bychom zpochybňovali vše, co se během tohoto volebního období podařilo. Naopak si vážíme řady projektů, které byly dokončeny a slouží občanům a do jejichž realizace jsme vložili nemalé úsilí. Současně jsme ale považovali za nezbytné, aby byla správa obce založena na důvěře, transparentním rozhodování, úplných informacích a jasné odpovědnosti.
Po naší rezignaci se změnil i způsob rozhodování v obci. Záležitosti, které do té doby řešila rada, začalo projednávat celé zastupitelstvo na svých veřejných zasedáních. To jsme považovali za jeden z důležitých důsledků našeho rozhodnutí. Všichni zastupitelé tak měli mít k dispozici stejné informace, stejné podklady a možnost podílet se na rozhodování o zásadních otázkách obce.
Zvlášť důležité to bylo u nástavby základní školy, která představuje největší investici obce za mnoho let. Chtěli jsme, aby další kroky, změny projektu, finanční požadavky i případná rizika byly projednávány otevřeně před celým zastupitelstvem a aby za tak zásadní rozhodnutí nesla odpovědnost širší reprezentace obce, nikoli úzký okruh lidí, teří navíc postupně neměli k dispozici všechny potřebné informace.
Právě v tom jsme viděli hlavní smysl tohoto kroku pro další fungování obce: nejen ukončit spolupráci, která podle nás již nemohla pokračovat na potřebné úrovni důvěry, ale také přispět k tomu, aby byla zásadní rozhodnutí činěna otevřeně, s úplnými informacemi a pod kontrolou celého zastupitelstva i veřejnosti.
Jitka Pawingerová
Martin Nerad
Jaroslava Fotrová